Vše začalo jako vždy pohodově. Děti dostaly na cestu dárek v podobě minerálek, které se hodí, zvláště v horkých dnech. Poslední pusa a jsme v trochu jiném světě – děti bez maminek. Naštěstí ne zcela, protože tři maminky – dobrovolnice – jely také.
Ubytování v Praze v ZŠ bylo báječné. Ale ještě báječnější byl AQUAPALACE! Zde děti řádily a ještě po sedmi hodinách neměly tobogánů a klouzaček a jiných radovánek dost. Příjemné bylo i odpolední dortové pohoštění. Ve 20.00h se opravdu velice nerady loučily s tímto vodním světem, ve kterém zažily každou hodinu i mořský příboj. Hypnos nad námi poletoval již v autobuse. Na karimatce a ve spacáku se děti do několika minut ocitly v jeho objetí.
Exkurze na PRAŽSKÝ HRAD měla své kouzlo v příběhu, který měly děti možnost zhlédnout přímo v areálu Hradu, ve kterém užasly nad monumentálností chrámu sv. Víta. Příběh Hradu je pak motivoval k řešení úkolů, které na ně čekaly ve schránkách v jednotlivých místnostech s vystavenými exponáty. Každé družstvo mělo plnit jiné úkoly. Byla to zatím první etapa. Druhá a třetí jsou ještě před námi.
Při plnění všech úkolů dětem vytrávilo a oběd pod kaštany U Holečků před vstupem do OBORY HVĚZDA byl tak přesně načasovaný. Sluníčko si svítilo a tak jsme zářili také. Relaxaci jsme prokládali zajímavými informacemi. Jak o letohrádku Hvězda z r. 1530, tak o mohyle na Bílé Hoře, z r. 1920, coby památníku bitvy v r. 1620. Jindy příjemná procházka byla v sobotním pařáku náročným turistickým výkonem. Odměnou pak byla věž s tobogánem před vstupem do lesoparku. Ale i v lesoparku děti relaxovaly. Buřty grilované na dřevěném uhlí /na roštu/ jim dodaly potřebnou energii, jakož i dobrůtky z domova - od maminky. Tentokrát jsme byli „doma“ o něco dříve, leč spát jsme šli jako předchozí večer. Ještě jsme si stihli zazpívat.
A najednou tu bylo nedělní ráno. Náročné balení a úklid, odchod na MHD. Jízda lanovkou na Petřín, prohlídka věže a …. Zrcadlový sál se otvírá až za hodinu?! Tak náhradní plán: koupit oběd a vrátit se. U Anděla si to děti v KFC opět užívaly.
Zvláště bezedný kelímek, podle chuti i s ledovou tříští, je nadchl. Každý měl v taštičce to, co si přál k obědu a někteří i hračku z Lega, jako dárek k dětskému meníčku. Těšíce se jsme se vrátili k lanovce na Petřín. To bylo ale překvapení!!! Davy lidí ve frontě nám jasně sdělily, že TOHLE bude chvíli trvat.
Smutek a zklamání vystřídaly radost na tvářičkách našich liščátek. Tak zase za rok? Asi. MHD nás dopravila ke škole i na nádraží, nákladní výtah vyvezl zavazadla na nástupiště a už jen „naskočit“ do vlaku. To se snadno řekne. Vagóny byly plné, ale pan průvodčí nám zajistil přepravu, o jaké se nám ani nesnilo. Naším dočasným azylem se stal vůz první třídy! To se nám to cestovalo!
Rodiče nás radostně přivítali a štastni si převzali své potomky. Sluníčko pořád svítilo a výlet s exkurzí se završily. Všem maminkám, i těm, které s námi nejely, děkuji ještě jednou za přípravu dětí a za spolupráci!. Co ještě dodat? Snad jen přání, ať všem dalším výletníkům vyjde počasí jako nám, a ať jim vše klapne.